Podraz 2
Podraz 2
Byl jsem naprosto bezmocný. Sylva na to konto se mnou přestala diskutovat a konala. A jak! Nestačil jsem se divit: Z dalšího šuplíku vytáhla nůž. Co chce proboha dělat?!? Hned jsem pochopil – čepel mě zastudila na levém lýtku – nohavice tepláků začala brát za své pod ostřím. Vzápětí druhá. Po teplákách, které ze mě v tu ránu spadly, byly odříznuty i spodky. Pokleslý voják v poli se představil nevítané (nebo vítané?) návštěvnici v plné nahotě. Ona se s tím ale nespokojila a pokračovala v párání oblečení dál. Rozpůlená mikina odhalila dámský svetr. „Ááá, tak ty jsi mě očekával?!? Nu dobrá, jen ho trochu vyhrnu, nasadím ti kolíčky na bradavky a hned ho stáhnu a nechám ti ho.“ Řekla má mučitelka a pokračovala v zpracovávání mé maličkosti. Dostrkala mě do ložnice, položila na postel, z šuplíku vytáhla všemožné propriety, které hojně užíváme s Luckou. První mi nasadila slibované kolíčky. Zabolelo to, ale brzo se tlak stal příjemným. Mohérovou šňůrou mi podvázala koule, každou zvlášť. Nasoukala mi paže do nohavice mohérových kamaší. Tím je stáhla k sobě a následně nalezenými řemeny je přitáhla k mému tělu. Sešněrovala mi postupně osmi řemeny celý trup, navíc mi nasadila kožešinový obojek, který jsem si nedávno koupil na E-bay. K němu mi přitáhla postupně obě nohy, které před tím navlékla do ponožek z mohéru a do chlupatých angorských kalhot, s otvorem pro mého bojovníka. Ten mezitím opět povstal a chystal se k boji. Jak bude ten boj vypadat, však záleželo pouze na mé věznitelce, která dle tempa a soustředění měla o průběhu a vítězi jasnou představu. Přes počáteční vyděšení se mi však předem prohraný souboj začínal líbit. Sylva navíc vylepšila mé oblečení o další kousek. Poté co mě překlopila na nohy, do pokleku, mírně zakloněného hlavou dozadu mě nasoukala do mnou tolik obdivovaného ponča, ve kterém přišla. Bylo tak dlouhé, že mě zakrylo od hlavy k patám, jediné, co z něj vykukovalo byly mé oči a vlasy. Umlčená ústa byla skryta pod jeho velkým límcem. Nohy mi ještě připevnila dalším provazem k čelu postele. Následně mi mírně vyhrnula pončo a já ucítil její jazyk olizující špičku mého rošťáka, který začal zvolna ronit kapky lásky. Občas ho jemně kousla, kroutivými pohyby sála, rukou střídavě hladila koule a rytmicky přetahovala předkožku přes žalud. Nebýt připoután k posteli, asi bych rozkoší omdlel. Když už to vypadalo na výstřik, Sylva přestala a zvolna si pomrkávajíc na mě stáhla kalhotky. Byly také angorské a byly na nich rozpoznatelné stopy ženského sekretu. Jí se to líbilo minimálně stejně jako mě! Navlékla mi je na hlavu tak aby mi nezakryly výhled. A že se bylo na co koukat! Začala si hladit svá prsa přes angorskou vlnu, mohérovou masážní rukavicí si začala mnout číču a nekontrolovaně vzdychala. Krátce na to si oblékla červenou mohérovou pelerínu s kapucí, kterou nalezla u Lucky ve skříni. Stoupla si za mě a začala mi zezadu masážní rukavicí dráždit zadek a levačkou oblečenou do další angorské rukavice honit ptáka.
Těsně před orgasmem opět přestala a začala mě tahat za kovové kolíčky na bradavkách. Následně si přede mě klekla, vyšpulila zadek a nacouvala mi svou číčou na mého borce. Začala tvrdě přirážet a já smířen s osudem jsem jí v tom, seč mi pouta dovolila, pomáhal. Orgasmu jsme dosáhli takřka současně a byl GIGANTICKÝ! V orgastický křečích jsem se svíjel několik minut. Najednou se za mými zády ozvalo: „No to se mi snad jenom zdá! Můj nastávající obdělává moji nejlepší přítelkyni!“.
Hlas patřil Lucce, která se evidentně vrátila ze své cesty dříve a nachytala nás in flagranti. „Co mi k tomu řekneš, ty dobytku?!? A ještě sis jí navíc oblékl do mé peleríny, no to je vrchol!“ Láteřila dál Lucka. Díky ponču, které halilo mou osobu totiž evidentně neviděla, že jsem vlastně oběť. Křičela na mě dál a má netečnost jí rozvzteklila do běla. Sylva se mezitím vysvlékla z peleríny a odporoučela se a nechala nás samotné v ložnici. Lucka pelerínu prudce popadla a mrskla s ní vztekle po mně. Zůstala mi na hlavě a tím mě zbavila posledního očního kontaktu s ní a tím pádem šance vše se pokusit vysvětlit. Slyšel jsem jen „to je konec“ a následné třísknutí dveří od ložnice a pak po chvíli i od mého bytu. Tak to je skvělé. Obě „mé“ dámy se odporoučely a já tu visel svázaný, umlčený a oslepený bez možnosti se odvázat, natož obhájit. Jsem zvědav, jestli to nkteré z nich dojde a příjde mě alespoň osvobodit z pout, jinak tu bídně zhynu v poutech a záplavě chlupaté vlny…..